Oblast 3D tisku patří k nejrychleji rozvíjejícím oblastem průmyslu. Jeho rostoucí význam se odráží také ve stále intenzivnějším zájmu o ochranu duševního vlastnictví. Jakým směrem se však tyto trendy ubírají a jaké jsou klíčové oblasti, které lze očekávat v příštích 5 letech?
Z dostupných dokumentů v oblasti ochrany duševního vlastnictví vyplývá, že klíčovým trendem je důraz na nové materiály. Zatímco tradiční polymery či kovy jsou již běžně chráněny, stále více roste zájem o biomateriály, kompozity s vysokou pevností a ekologické materiály s možností snadné recyklace. Tento vývoj odpovídá aktuálním požadavkům průmyslu na udržitelnost.
Další důležitou oblastí jsou dokumenty ochrany duševního vlastnictví týkající se efektivního post-processingu, tedy následných úprav 3D vytištěných komponentů, jako je například snižování povrchové drsnosti či zlepšování rozměrové přesnosti. Tyto technologie výrazně ovlivňují průmyslové využití, zejména v automobilovém a leteckém průmyslu, kde jsou požadavky na přesnost a kvalitu klíčové. [1]
Aktuálním trendem je také integrace umělé inteligence do 3D tiskových procesů. Algoritmy strojového učení začínají výrazně zlepšovat optimalizaci tiskových parametrů
a minimalizovat chyby při výrobě. Dokumenty ochrany duševního vlastnictví se v této oblasti zaměřují zejména na prediktivní údržbu a řízení kvality v reálném čase, což přináší úsporu nákladů a zvýšení efektivity.
Patrná je rovněž snaha o širší využití 3D tisku ve zdravotnictví. Dokumenty ochrany duševního vlastnictví z této oblasti zahrnují nejen individuálně přizpůsobené implantáty a protézy, ale i výrobu biologických tkání a orgánů, což v příštích letech zcela jistě vyvolá širší diskusi ohledně etických a právních aspektů.
Dříve se ochrana týkala převážně kovových nebo polymerních implantátů přizpůsobených CT či MRI snímkům konkrétního pacienta. Nyní jsou zaváděny materiály se živými buňkami, pomocí nichž jsou postupně tvořeny orgány a živé tkáně.
Tyto inovace posouvají 3D tisk k výrobě tištěných orgánů nebo tkání a zároveň přináší otázky. Komu patří digitální model odvozený z pacientových buněk? Lze chránit výrobu orgánu či živé tkáně? V rámci ochrany duševního vlastnictví je důležité smluvně stanovit kdo a za jakých podmínek může s digitálním modelem nakládat. Z hlediska ochrany je důležitá přidaná hodnota v rámci výroby, což může být nová struktura, funkce nebo materiál.
Do budoucna bude podstatný nejen technický pokrok, ale i rychlost uvedení pravidel pro vlastnictví a sdílení technik pro aplikaci orgánů a živých tkání. [2]
Lze očekávat, že se oblast ochrany duševního vlastnictví v aditivních technologiích stane ještě dynamičtější a bude vyžadovat hlubší porozumění technologickým trendům
i právní obezřetnost. Firmy, které si tyto trendy včas osvojí, získají výraznou konkurenční výhodu na rychle rostoucím trhu. [3]
Zdroje:
[1] Kantaros, A. (2024). Intellectual Property Challenges in the Age of 3D Printing: Navigating the Digital Copycat Dilemma. Applied Sciences, 14(23), 11448. https://doi.org/10.3390/app142311448
[2] Kantaros, A., Ganetsos, T., Petrescu, F. I. T., & Alysandratou, E. (2025). Bioprinting and Intellectual Property: Challenges, Opportunities, and the Road Ahead. Bioengineering, 12(1), 76. https://doi.org/10.3390/bioengineering12010076
[3] Tran, B. (2025, June 14). 3D Printing Advances: Intellectual Property in Additive Manufacturing. PatentPC. https://patentpc.com/blog/3d-printing-advances-intellectual-property-in-additive-manufacturing