Autorské právo chrání výsledky tvůrčí duševní činnosti, které jsou jedinečné a neopakovatelné. Autorem může být pouze fyzická osoba, která autorské dílo vytvořila. Autorská díla jsou zejména díla literární, díla hudební, díla dramatická a díla hudebně dramatická, dále pak díla choreografická a díla pantomimická, díla fotografická a díla vyjádřená postupem podobným fotografii, díla audiovizuální a kinematografická, i díla výtvarná, jako jsou díla malířská, grafická a sochařská, díla architektonická včetně díla urbanistického, díla užitého umění a díla kartografická.
Úprava autorského práva vychází ze zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským a změně některých zákonů. Kromě děl uvedených výše autorský zákon považuje za autorská díla rovněž programy počítačů (software) a databáze.
Konstrukce práva autorského v českém kontextu je založena na dvoukolejnosti práv. V první řadě jde o tzv. osobnostní práva autora, která jsou zcela spjata s autorem, zejména právo osobovat si autorství a právo na nedotknutelnost díla. Osobnostní autorská práva smrtí autora zanikají. I po smrti autora však smí být dílo užito, a to způsobem nesnižujícím jeho hodnotu, bez osobování si autorství a vždy musí být uveden autor díla, je-li znám. Druhým segmentem subjektivního práva autorského jsou majetková autorská práva, která zahrnují především právo dílo užít a poskytnout souhlas s jeho užitím, a to zejména prostřednictvím licenční smlouvy. Majetková autorská práva smrtí autora nezanikají a jsou předmětem dědictví. Výlučná oprávnění vyplývající z majetkových autorských práv zanikají (s určitými výjimkami) po uplynutí 70 let od smrti autora. Osobnostní i majetková autorská práva jsou přitom práva nepřevoditelná, kterých se navíc nelze vzdát.
Zvláštní zákonnou úpravu mají zaměstnanecká díla, kolektivní díla, školní díla a díla vytvořená na objednávku, ale také soutěžní či audiovizuální díla. Rovněž tak počítačové programy (software). V praxi je nejčastější problematika zmíněných zaměstnaneckých děl, tedy děl, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu. V takovém případě vykonává majetková autorská práva k zaměstnaneckému dílu zaměstnavatel svým jménem a na svůj účet. Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu však zůstávají nedotčena.
Jestliže průmyslová práva, k nimž řadíme zejména patenty a užitné vzory, průmyslové vzory (registrované designy) a ochranné známky, předpokládají zásadně pro svou existenci předchozí registraci, autorské právo chrání výsledky duševní činnosti na neformálním principu. Autorovi díla vzniká ochrana okamžikem vytvoření díla. V některých zahraničních státech (např. v USA) je však k vymáhání autorských práv nutná předchozí registrace u státní instituce. U děl, která nejsou ihned zveřejňována, je vhodné autorství díla dostatečným způsobem důkazně zaznamenat, např. formou úschovy autorského díla.