Ochranná známka je označení určené k užití zejména v obchodním styku. Hlavní funkcí ochranné známky je rozlišovat výrobky a služby na trhu. Ochranné známky rozlišujeme především slovní a obrazové, ale také (méně časté) prostorové, tvořené barvou, poziční, zvukové, pohybové či multimediální ochranné známky. Pokud splňuje podmínky pro registraci, je možné jako ochrannou známku registrovat i znění doménového jména.
Nezpůsobilým předmětem ochranné známky jsou zejména tzv. popisná označení, tedy označení používaná v obchodě jako označení druhu či vlastností výrobku, dále označení, která zdruhověla, t. která sestávají výlučně z prvků, jež se staly obvyklými v běžném jazyce či obchodních vlastnostech, a dále pak označení odporující veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.
V řízení o přihláškách ochranných známek již není zkoumáno, zda přihláška ochranné známky nekoliduje se staršími právy dalších osob, tj. zejména se staršími ochrannými známkami. Přihlašovatel kolizní ochranné známky se však vystavuje riziku námitek, které může ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění přihlášky podat vlastník starší ochranné známky či uživatel nezapsaného označení v případě jejich shodnosti či podobnosti s přihlašovaným označením. Proto je vhodné před podáním přihlášky provést důkladnou rešerši na starší práva třetích osob (včetně ochranných známek Evropské unie).
Přihlašovatelem ochranné známky může být na rozdíl od patentů či registrovaných designů kdokoli, není zde vazba na původce (autora)označení. Pokud jsou registrovány logotypy, doporučujeme nicméně vypořádat vztahy s autorem loga v tom smyslu, aby autor souhlasil s registrací loga jako ochranné známky.
Ochranné známky platí 10 let od podání přihlášky. Ochranné známky lze pak prodlužovat donekonečna, vždy na dalších 10 let. To je výhoda ochranné známky oproti jiným registrovaným průmyslovým právům (patenty, užitné vzory, průmyslové vzory), které mají omezenou maximální časovou platnost.
Podle záměru teritoriálního dosahu ochranné známky je nutno zvážit, jak širokou územní ochranu zvolit. Existují tři základní cesty právní ochrany. První je národní cesta, tj. je možné žádat o ochranu v každém státě zvlášť (v ČR u Úřadu průmyslového vlastnictví). Druhou je pak mezinárodní cesta přes Světový úřad duševního vlastnictví v Ženevě (WIPO), ve které je možné si zvolit najednou několik států, ve kterých si přihlašovatel přeje mít ochrannou známku registrovanou. Třetí cestou je podání přihlášky ochranné známky EU, která po registraci vede k ochraně na celém území Evropské unie na základě uděleného certifikátu evropským Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) se sídlem ve španělském Alicante.
Ochranná známka je pro podnikání v dnešní realitě klíčová, neboť je nositelem informace, tzv. „značky“, se kterou si zákazníci spojují kvalitu výrobků a služeb. Ochranná známka je proto velmi podstatným článkem nehmotného vlastnictví firmy s nezanedbatelnou finanční hodnotou. Ochranná známka je vyhledávaným předmětem samostatného obchodu. Lze ji samostatně převést, k jejímu užití je možné udělit (úplatný) souhlas na základě licence.